Lupénka (Psoriasis vulgaris) je jednoznačně nemoc látkové výměny – nemoc vnitřní, projevující se zevně poruchou keratinizace (rohověním) povrchových vrstev kůže.
Na lupénku jen komplexně
Postižena bývá oblast loktů, kolen, vlasatá část hlavy i anální oblast. V určitých případech onemocní i nehty, jsou tlusté, lámavé a mléčně zbarvené. Lupénce předcházejí infekční choroby, poukazující na sníženou imunitu.
Příčiny lupenky
Zpravidla (nejčastěji mezi desátým a čtyřicátým rokem života) dojde k výsevu drobných červených pupínků, které později splynou ve větší ložiska pokrytá stříbřitými šupinami. Úspěch všech známých způsobů léčení je omezený. Například jen zevně lupénku vyléčit nelze. Používání kortikoidů je rovněž problematické, při delším užívání vede k degeneraci kůže a přináší recidivy. Lupénka má ještě další negativní rys – je doprovázena depresemi a citovou nejistotou. Prognóza zlepšení stavu až úplného vyléčení je střízlivá, vcelku dost reálná, avšak vždy úporná a dlouhodobá – rok i více. Nejzákladnějším požadavkem je odstranění všech předpokládaných příčin zhoršeného metabolizmu: nestrávených zbytků potravy, nepravidelné stolice, chemických jedů, těžkých kovů z ovzduší a pitné vody (zejména studniční) a všech dalších škodlivých reziduí, která ve svém důsledku způsobila snížení samočistící schopnosti organizmu. Každé onemocnění lupénkou přitom může mít úplně jinou genézi. Dokonce ani dědičnost není u lupénky plně prokázaná. Přírodní postupy tkví v maximální vnitřní očistě a mívají pozitivní výsledky jen za předpokladu, že jsou plněny co nejkomplexněji. Nejsou dokonce ani příliš složité. Vyžadují hlavně trpělivost a kázeň.
Příklad komplexního přírodního postupu:
- V maximální míře docílit acidobazické rovnováhy organizmu. Zajistit převahu zásadotvorných jídel (zeleniny, brambor, mléka, ořechů) plus jídel acidobazicky vyvážených (vody, lisovaných olejů, jogurtu a tvarohu) plus jídel jen mírně kyselinotvorných (celozrnných obilnin, sóji a odpovídajících výrobků) – nad potravinami silně kyselinotvornými, kam patří především rafinovaný cukr, výražková mouka, cukrárenské a pekárenské výrobky, sušenky, nanuky, cukrovinky, zmrzlina, všechny živočišné produkty včetně ryb a vajec, všechny druhy luštěnin, alkohol, káva, ocet, hořčice, potraviny a nápoje s barvivy, konzervanty a ochucovadly (džusy, kečupy, limonády), kyselé ovoce (grepy, citrony) a kyselina ascorbová v množství nad 200 mg denně. Omezit koření. Pozn. zdravý poměr zásadotvorných a kyselinotvorných potravin má být cca 4:1. Překročení tohoto poměru vyvolává překyselení střevní flóry, kvašení nestrávených zbytků a vznik kožních afekcí.
- Pravidelně zařazovat do jídelníčku drožďovou polévku a pomazánku. Droždí obsahuje biotin = vitamin H, nezbytný pro “pokožku v dobrém stavu”. Zvyšuje odolnost pokožky proti všem chorobám včetně lupénky. Léčení dále podporuje užívání 250 mg hořčíku, nejlépe ve formě laktátu (zlepšuje krevní oběh a výživu kůže). Zinek – dlouhodobě 10 mg – urychluje až o 50 % hojení afekcí.
- Zajistit pravidelnou denní stolici a tranzitní čas potravy od pozření po výmět kolem 50 hodin. Smažená, rožněná a další jídla typu řízků apod., se jen v žaludku zdrží kolem 48 hodin, a nejsou proto při lupénce vhodná. Pozn.: zdravá stolice je každodenní, o hustotě jílu, světlejší, nepáchnoucí.
