Bércové vředy

|

Bércový vřed je defekt kůže dolních končetin vyznačující se špatnou hojivostí. Bývá označován jako cévní onemocnění.

Příčina bércových vředů

Skutečnou příčinou je však dlouhodobá nevyhovující skladba potravin, zhoršené trávení, časté zácpy, nedostatek pohybu a nízký příjem bioflavonoidů (rutinu a citrinu) nezastupitelných při budování pružných, pevných cév.

Vznik bércových vředů

V důsledku těchto nepříznivých faktorů dochází ke zvýšenému usazování cholesterolu v cévách od kolen dolů, k zúžení cévních průřezů, špatnému okysličení tkání a zpomalenému návratu odkysličené krve zpět do krevního řečiště. Odkysličená krev přitom obsahuje odpadní látky. V místě, kde odtok vázne, vzniká zánět a tvoří se plyn. Plyn bolestivě napíná okolí, proto osoby postižené bércovými vředy pocítí úlevu v okamžiku, když se pokožka protrhne a plyn unikne. Zevně na sebe upozorňuje vznikající vřed namodralými žilními pleteněmi (lidově “pavouky”) v místech s největším “váznutím” odkysličené krve. Bércové vředy, pokud nejsou řešeny komplexně, často recidivují.

Přírodní postup podle Dr. Popova:

  • Jednoznačně a trvale omezit konzumaci potravin, které byly příčinou vzniku usazenin v dolních končetinách a příčinou vzniku vředů, jmenovitě: masa a tuků (zejména živočišných), sladkých tučných mlék a mléčných výrobků (obsahují silně sklerotizující tuky a lepivý kasein), vajec, všech produktů s cukrem (cukr zvyšuje přilnavost usazenin). Vyloučit kávu, alkohol a kouření. Individiálně prověřit účinek paprik, nedostatečně zralých rajčat, citrusových plodů a šípkového čaje, jejichž působení nemusí být za všech okolností pozitivní.
  • Zvýšit konzumaci pohanky, borůvek, černého rybízu, čerstvé nati petržele a hroznového vína – všechny obsahují hojivé bioflavonoidy. Dlouhodobě užívat 200 mg hořčíku (zlepšuje krevní oběh), 100 mg vitamínu E a 10 mg zinku (vit. E a zinek rovněž přispívají k zacelení vředů).
  • Dbát na pravidelnou denní stolici, při potížích s vyměšováním užívat vlákninu
  • I po “uzavření” vředu pravidelně napomáhat evakuaci odkysličené krve z postiženého místa tím, že ráno a večer “hladíme” místo s vředem jemně dlaní ve směru od kotníku vzhůru a použijeme přitom malé množství některé z mastí.
  • Pokud nemocné místo někdy zčervená, při dotyku je teplejší a nemocný v něm cítí “pnutí”, je lépe počítat s tím, že dochází k recidivě. V žilním “pavouku” se opět nahromadila “stará” krev, opět začíná kvasit, tvoří se plyn a plyn bolestivě napíná tkáň, neučiníme-li okamžitá opatření, může dojít k nové “erupci”. Doporučuje se okamžitě prodloužit dobu “hlazení” na 3-5 min. a opakovat je i vícekrát během dne. Nebezpečí recidivy většinou pomine.

Sdílet článek

Nový katalog zdarma ke každé objednávce.